Chorý pobláznil Eden. Řezal se s bývalými parťáky, gól Plzni neslavil

Prakticky od chvíle, co reprezentační forvard vyměnil plzeňský dres za slávistický, bylo jasné, že první vzájemný střet bude pořádně vypjatý. Vyjádření šéfa Viktorie Adolfa Šádka na adresu přestupu také situaci nikterak neuklidnily. A fanoušci Západočechů dali už před utkáním na Slavii jasně najevo, že na někdejší oporu nevzpomínají v dobrém. Mají za to, že vyslyšela šustění bankovek, a spíše než za sportovními ambicemi utekla za tučnějším platem.

„Kasičko má nenasytná,“ stálo v choreu, které rozbalil plzeňský kotel. Nad nápisem se tyčil obraz Chorého se sluchátky, která ve filmu „Vesničko má středisková“ nosila postava hloupučkého Otíka.

Jenže Chorý si na hřišti rozhodně nepočítal jako naivní a poněkud zpomalený Otík. Ba naopak. Jako tradičně se proměnil ve rvavého buldoka, snažícího se dokázat, proč za něj Slavia poslala do Plzně astronomických 90 milionů korun.

Poprvé o sobě dal vědět již ve 3. minutě, kdy do něj ve vápně drnkul bývalý kolega Sampson Dweh. Obrovitý hroťák se poroučel k zemi, sudí Dalibor Černý ale nechal píšťalku spát. O chvilku později následovalo několik tvrdých střetů. S jedním společným jmenovatelem.

Při presinku Chorý bolestivě dohrál nejistého brankáře Plzně Mariána Tvrdoně ramenem. Následoval podobně ostrý souboj s dalším exparťákem Václavem Jemelkou. Účet z pohledu Viktorie srovnal Milan Havel, který do Chorého zajel skluzem. Bez trestu. Měl kliku, že Černý pískal již předchozí nedovolený zákrok slávisty Mojmíra Chytila. Aby toho nebylo málo, po pár okamžicích reklamoval Plzeňák Lukáš Červ, že jej Chorý mimo těžiště hry udeřil do obličeje. Marně.

Do poločasového hvizdu se Chorý stihl i prosadit, penaltu po faulu na Chytila nekompromisně proměnil a zvýšil na 2:0. Ale na Michaela Krmenčíka, který v Edenu před třemi lety coby bývalý Viktorián ve službách Slavie bouřlivě slavil, vzpomenout nedal. Vysoký útočník jen doklusal za brankovou čáru a bez náznaku jakýchkoliv emocí se nechal sevřít do klubka radujících se parťáků v červenobílém.

Eden bouřil. Ač někteří z fanoušků Slavie Chorého za opravdu „svého“ ještě nepřijali, což bylo očima zřetelné i v určité části jejího kotle, sluchem to poznat nešlo. Jméno vytáhlého střelce vyvolávaly tisíce fanoušků sešívaných. Možná ti samí mu přitom ještě před pár měsíci sotva mohli přijít na jméno. Po pauze se mohl Chorý prosadit i ze hry, ale ztroskotal na skvělém zákroku Martina Jedličky.

Slavia pohodově dovedla utkání do vítězného konce a vytvořila tlak na Spartu, která v neděli v Českých Budějovicích nesmí ztratit. Jinak se její odvěký rival dostane do trháku.

A Chorý? Když jej čtvrt hodiny před koncem střídal Conrad Wallem, na tribunách bylo zase rušno. Valná většina přítomných tleskala. Pár jedinců dokonce i ve stoje. I když je třeba zmínit, že jejich miláček Lukáš Provod, který zmizel ze hry o pár okamžiků dříve, si přeci jen užil výraznější aplaus.