Nervozita jako před prvním zápasem. Hrál jsem úplnou tužku, smál se Lakatoš

„Bylo strašně fajn tady zase hrát, přestože jsem samozřejmě hrál úplnou tužku. Ale s tím jsem možná i trošku počítal,“ smál se Lakatoš. „To je ale vedlejší. Máme cenné tři body, které jsme potřebovali,“ říkal bývalý kapitán Vítkovic.

Váš konec ve Vítkovicích byl hodně nezvyklý. Jaký byl návrat?

Nevím, bylo to… Přijeli jsme do Ostravy už včera večer a když jsme jeli kolem haly, tak jsem zavzpomínal na to, jak jsem jezdil sem na arénu na tréninky, na zápasy. Jsou to fajn vzpomínky, ale snažil jsem se od toho, že jsem tu byl pět let, nebo možná i více, oprostit. Pokoušel jsem se na to nemyslet, ale doběhlo mě to trošku v kabině po rozbruslení těsně před zápasem. Cítil jsem nervozitu, jako bych měl hrát první zápas.

Utkání jste si dokázal užít?

Bylo to fajn, z mého pohledu takový klasický hokej po té reprepauze. Spoustu chyb, nikdo nechtěl udělat nějakou velkou. Oba týmy se to snažily hrát jednoduše. A bylo to o tom jednom gólu a my jsme byli dneska šťastnější. Sehráli jsme zase perfektní oslabení, Furchíňo (Dominik Furch) to v bráně zavřel a když už něco Vítkovice měly, tak jim nedal šanci.

Chtěl jste se hodně ukázat?

Neřekl bych, že bych se chtěl nějak speciálně ukazovat, to asi ne. Už mi není osmnáct. Ale snažil jsem se ze sebe shodit takovou tu lehkou nervozitu, aby to nebyl naprostý propadák. Hrál jsem samozřejmě úplnou tužku, ale s tím jsem možná i trošku počítal (smích). Ale to je vedlejší, máme cenné tři body, které jsme potřebovali odsud odvést a v pátek máme další zápas.

Výhru 2:0 jste pojistil gólem do prázdné branky. Musel jste hodně myslet na to, abyste se neradoval až příliš?

Včera, když jsem šel spát, tak jsem si říkal: sakra, kdybych dal gól, hlavně abych nějak emočně nevybouchl, abych se nezačal nějak… Samozřejmě jsem rád za každý gól a nechci to skrývat. Ať je to do prázdné jako teď, nebo normálně ze hry. Nepřišlo by mi ale fér vůči těm skvělým fanouškům a lidem tady se nějak moc radovat. Bylo strašně fajn, když po zápase fanoušci vyvolávali moje jméno. Bylo to krásné.

Zajel jste ke kotli a smekl přilbu. Čekal jste takovou reakci fanoušků?

Ne, já ale ani nevím, co jsem čekal. Ale když jsem je slyšel, tak to bylo skvělé. Ostravu mám strašně rád, strávil jsem tu několik let a jak už jsem v minulosti říkal, nechal jsem tu kus sebe. Bylo to fajn.

V Mladé Boleslavi hostujete. Věděl jste, že můžete proti Vítkovicím hrát?

(smích) Nejsme na fotbale. Tohle se v hokeji snad vůbec neděje, ne? Ještě jsem to nezažil a snad ani nezažiju. Myslím, že něco takového nebylo ani na pořadu dne.

Při závěrečném podání rukou jste se s několika protihráči zastavil. Padlo tam něco speciálního?

To ani ne, ale něco jsem s těma klukama prožil a rád jsem je viděl. Myslím, že jsme kamarádi a s několika jsem pořád v kontaktu. Píšeme si, voláme, udržujeme vztah. Bylo příjemné kluky vidět a hrát proti nim, jsou strašně dobří.

Výhra ve Vítkovicích byla čtvrtá v řadě, jste druzí. Počítáte se mezi favority extraligy?

Extraliga má několik favoritů. My jsme rádi, že vyhráváme a sbíráme cenné body do tabulky. Jdeme zápas od zápasu, protože sezona je dlouhá a utkání jdou rychle za sebou. Nechceme, aby nám něco uteklo a my to pak museli honit na konci sezony.